Abstrakt
Anna Zemánková (* 1908, Hodolany u Olomouce – ✝ 1986, Mníšek pod Brdy) byla pozoruhodnou osobností, jejíž kvalitativně i kvantitativně ohromná tvorba bývá začleňována zejména mezi art brut – naivní umění. Dnes jsou její kresby, malby a kombinované techniky opakovaně vystavovány a interpretovány, její práce jsou předměty akvizic prestižních zahraničních muzejních i soukromých sbírek. Zemánková byla svéráznou solitérní tvůrkyní, neměla profesní umělecké vzdělání, je svého druhu outsiderem, a také proto je dost obtížné její práci interpretovat a kontextualizovat.
Při snaze kunsthistoricky solidně představit – zcela nepokrytě fascinující – práci Anny Zemánkové jsem dlouho odolávala vlastním pochybnostem a hledala možnosti výkladu její práce, který by pomohl se přiblížit – co možná vědecky – zcela zvláštní pozici Zemánkové v kontextu dějin umění, a přitom se ve slovních vyjádřeních ubránit sentimentu z okouzlení dílem. V přednášce se pokusím nabídnout možnosti, ke kterým jsem dospěla.
Lada Hubatová-Vacková je profesorka, historička, teoretička a kurátorka výtvarného umění, specializující se na dějiny designu a moderního umění. Pedagogicky působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vede Centrum doktorských studií.