Naše knihovny
Omezení otevírací doby
Gettyho knihovny a Knihovny Hanse Beltinga
Gettyho knihovna
V prázdninových měsících bude možné navštívit Knihovnu Semináře dějin umění od pondělí do středy mezi 10. až 17. hodinou, a to po předchozí emailové dohodě s doktorandy, kteří v příslušném týdnu mají službu.
Prosím, ozvěte se službě nejpozději dva dny předem.
Ústřední knihovna
Letní otevírací doba
v červenci
Hlavní budova knihovny: ZAVŘENO
Týmové studovny a Čítárna: po–pá 8–15, so–ne zavřeno
v srpnu
Hlavní budova knihovny po–út 9–13, st 12–16, čt 9–13, pá–ne zavřeno
Týmové studovny a Čítárna po–pá 8–15, so–ne zavřeno
1.–14. září
Hlavní budova knihovny, Týmové studovny a Čítárna: po–pá 9–16, so–ne zavřeno
Knihy z knihovny Semináře jsou pouze pro prezenční výpůjčku.
On-line katalog zahrnuje všechny knihy a výstavní i aukční katalogy obsažené v knihovně, dále všechny ročníky časopisů získaných po roce 1995. Z doby před uvedeným rokem je v katalogu jen polovina časopisů, zbylá čísla (a všechny diplomové práce) se zatím vyhledávají v lístkovém katalogu.
Pokud máte nějaké dotazy nebo potřebujete poradit, obraťte se na knihovníka.
Kde knihovnu najdete
Knihovna Semináře dějin umění je umístěna ve dvou studovnách – Gettyho knihovně a Knihovně Hanse Beltinga. Obě studovny se nacházejí na Filozofické fakultě v budově K na Veveří 28.
Načítám mapu…
Knihovna Semináře dějin umění FF MU je jedna z největších uměleckohistorických knihoven v České republice, má k dispozici téměř 35 000 vědeckých monografií, výstavních i aukčních katalogů a na 250 řad časopiseckých titulů, a to ve více než 5 000 svazcích.
Knihy z knihovny Semináře jsou určeny pouze pro prezenční výpůjčku.
Knihovna je určena především odborným pracovníkům a studentům Filozofické fakulty MU, ale zároveň je otevřena celé akademické obci a zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Knihovna je vedena jako prezenční. V on-line katalogu jsou uvedeny všechny knihy a výstavní i aukční katalogy z fondu seminární knihovny, dále všechny ročníky časopisů získaných po roce 1995. Z doby před uvedeným rokem je v katalogu jen polovina časopisů, zbylá čísla (a všechny diplomové práce) se zatím vyhledávají v lístkovém katalogu. Na elektronickém zpracování knihovny se stále pracuje.
Po znovuotevření Semináře dějin umění roku 1990 byl nákup knih zprvu podpořen grantem z prostředků J. P. Getty Trust. Následně díky dalším částkám, získávaným z grantů a dotací odbornými pracovníky i doktorandy, bylo možné jednak zacelit největší mezery v knižním fondu normalizačního období, jednak systematicky nakupovat podstatné tituly současné uměleckohistorické literatury. Fond knihovny byl též neobyčejně rozšířen dary z pozůstalostí Rudolfa Bazila, Pavla Preisse, Josefa Války či Josefa a Januše Kubíčkových.
V současné době Seminář dějin umění odebírá přibližně dvacet periodik, dalších téměř šedesát je získáváno formou výměny. Seminář dějin umění přitom udržuje výměnu s více než osmdesáti institucemi po celém světě. V posledních dvaceti letech se tak počet knih v seminární knihovně proti stavu na počátku 90. let 20. století prakticky zdvojnásobil.
V roce 2016 byl otevřen nový studijní sál, pojmenovaný po významném historikovi umění Hansi Beltingovi, který naši knihovnu obdaroval částí své soukromé knižní sbírky.
Součástí knihovny jsou i doktorské, diplomové a bakalářské práce obhájené do roku 2020 studenty dějin umění na Masarykově univerzitě (nejnovější jsou v ISu, jejich soupis naleznete také na našich stránkách zde) a drobná sbírka aukčních katalogů.
Vše je doplněno přístupem k elektronickým databázím, jako jsou ProQuest, Web of Science a EBSCO, a plnotextovým elektronickým archivům časopisů, jako jsou JStor, CEEOL, Oxford Journals Online, SpringerLINK a Wiley Online Library.
Zajímavou součástí seminární knihovny je knižní sbírka starých tisků, kterou Masarykova univerzita získala z majetku Matice Moravské (především se jedná o knihy, které Matici Moravské věnoval hrabě Bedřich Sylva-Taroucca). Nacházejí se zde nejen významné a klasické teoretické práce o architektuře (Jacopo Barozzi da Vignola, Pierre Le Muet, Andrea Palladio, Francesco Muttoni, Gérard de Lairesse, Andrea Pozzo), ale také sebrané spisy Johanna Joachima Winckelmanna a soubor grafických ilustrací ke klasickému dílu J. B. Serouxe d´Agincourta.
