Ivo Krsek
(1922–1993)
Hodonínský rodák Ivo Krsek vystudoval klasickou archeologii a dějiny umění v Brně pod vedením profesorů Alberta Kutala, Václava Richtera a Antonína Friedla v letech 1945-1949. Svou disertační práci zasvětil moravskému dílu barokního malíře Josefa Sterna a po její obhajobě se stal v roce 1949 odborným asistentem na katedře dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci. Na brněnskou katedru přešel v roce 1956 a zde se roku 1963 habilitoval prací Soubor studií o pozdně barokním koloritu. V první polovině sedmdesátých let zastával post proděkana filozofické fakulty a v letech 1974–1986 zasedl v čele oddělení dějin výtvarného umění katedry věd o umění tamtéž. Na profesorské pozici působil v Brně od roku 1990.
Odbornou profilaci Ivo Krska nasměrovalo již téma disertační práce. Další malířskou osobností v řadě, které se Krsek intenzivně věnoval, se stal prostějovský malíř František Antonín Šebesta-Sebastini. K jeho dílu prvně publikoval několik studií a veškeré poznatky pak shrnul v práci František Antonín Šebesta-Sebastini. Jeho dílo na našem území (1956). Logickým vyústěním tohoto letitého výzkumu bylo postupné vypořádávání se s tvorbou vůdčí osobnosti středoevropské malby druhé poloviny 18. století, vídeňského malíře Franze Antona Maulbertsche. Ivo Krsek mu zasvětil početnou řadu studií, jejichž výsledky shrnul v monografickém představení malířova díla (František Antonín Maulbertsch 1724–1796, 1974). Nespočet materiálově bohatých studií, ve kterých pojednal malířství 17. a zejména 18. století na Moravě, vedly na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let k sepsání rozsáhlých syntetických studií, publikovaných ve sborníku prací brněnské univerzity (Malířství 1. poloviny 18. století na Moravě a Malířství 2. poloviny 18. století na Moravě). Souborný pohled na moravskou barokní malbu pak podal v příslušných kapitolách Dějin českého výtvarného umění a poslední velkou syntézu, vydanou až posmrtně, představují oddíly o malbě v knize Umění baroka na Moravě a ve Slezsku (1996). Jeho práce na poli výzkumu moravské barokní malby jsou cenné především pro množství autorských připsání a datací, kterými rozšířil znalosti dosud anonymních prací.
Plně v tradici svých předchůdců brněnské školy dějin umění Václava Richtera, Alberta Kutala a Antonína Friedla kombinoval Krsek interpretaci starého umění s komentováním děl moderního umění. Kolorit a dynamika pozdně barokní malby mu byla nápomocna v uchopení díla francouzského impresionisty Clauda Moneta, jehož tvorbě věnoval monografickou práci v roce 1965. Byly to ostatně především senzuální aspekty uměleckých děl, které přitahovaly jeho pozornost. Tento niterný vztah k umění a bytostně senzualistický přístup jej provázel již od mladých let, kdy se sám učil kresbě a malbě (soukromě u Eduarda Miléna, Františka Hlavici a dále u Stanislava Lolka a Jaroslava Krále ve večerních kurzech při Škole výtvarných umění v Brně). V průběhu života tyto vazby prohluboval nejen vlastní sběratelskou činností, ale také blízkým přátelstvím s brněnským malířem Jánušem Kubíčkem, jehož ateliér disponoval rozsáhlou knihovnou a nevšední kolekcí děl české avantgardy. Vazby na soudobé umělecké kruhy se promítly také do Krskových aktivit v rámci jihomoravské pobočky Svazu československých výtvarných umělců. Stal se autorem řady textů pro katalogy členských výstav. V této schopnosti propojit zájem o studium staršího umění s reflexí soudobých uměleckých projevů se přitom charakteristicky odráží tradice představitelů brněnského semináře.
BOROVSKÝ, Tomáš a NĚMEC, Jiří (ed.). Pod ochranou Kleió: historické obory na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. MUNI Arts 100. Brno: Masarykova univerzita, 2019. ISBN 978-80-210-9258-7. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/pod-ochranou-kleio-5961/.
Prof. PhDr. Ivo KRSEK, DrSc.
6. 6. 1922 Hodonín – 24. 7. 1993 Brno
| Studia: | 1945–1949 Masarykova univerzita v Brně – dějiny umění (prof. A. Kutal, prof. V. Richter, prof. A. Friedl) a klasická archeologie (prof. G. Hejzlar) |
| Disertace: | Moravské dílo Josefa Sterna (1949) |
| Kandidát věd: | František Antonín Šebesta – Sebastini (1960) |
| Habilitace: | (1963) |
| Doktorát věd: | Studie ke středoevropskému malířství 17. a 18. století. K aktuálním otázkám pozdního feudalismu (1986) |
Zaměstnání:
| 1949–1955 | odborný asistent na Univerzitě Palackého v Olomouci, katedra dějin umění |
| 1956 – 1963 | odborný asistent Katedry dějin umění MU v Brně |
| 1963 – 1987 | docent dějin umění Katedry dějin umění brněnské univerzity |
| 1971 – 1975 | proděkan Filosofické fakulty brněnské univerzity |
| 1974 – 1986 | vedoucí oddělení dějin výtvarného umění Katedry věd o umění brněnské univerzity |
| 1974 – 1977 | externí přednášející na Univerzitě Karlově v Praze |
| 1990 | profesor dějin umění na MU v Brně. |
Výběr z prací:
František Antonín Šebesta – Sebastini. Jeho malířské dílo na našem území. Olomouc 1956; Malíř Jindřich Lenhart. Gottwaldov 1957; K otázce lidových prvků v rokokovém malířství. SPFFBU F 3, 1958, s. 30–45; Ein Beitrag zum Problem des Kolorits in der Malerei der 2. Hälfte des XVIII. Jahrhunderts. F. A. Maulbertschs Freskogemälde im Lehenssaal des Kremsierer Schlosses. SPFFBU F 5, 1961, s. 349–365; Rokoko und Impressionismus. Zum Problem des spätbarocken Sensualismus. SPFFBU F 7, 1963, s. 89–105; Znojmo (et al.) Praha 1966; Náčrt dějin moravského malířství 18. století. SPFFBU F 13, 1969, s. 81–96; Mikulov (et al.) Brno 1971; František Antonín Maulbertsch. Praha 1974; Tizian. Praha 1977; Maulbertschovo "Vysvobození panny" v Moravské galerii v Brně. Ke vztahu F. A. Maulbertsche k P. P. Rubensovi. Umění XXVII, 1979, s. 59–66; Malířství 18. století na Moravě (I–II) . SPFFBU F 23–24, 1979, s. 61–81; F 25, 1981, 7–33; Malířství 2. pol. 17. století a počátku století 18. na Moravě. Studie Muzea Kroměřížska ´81, 1981, s. 2–12; Claude Monet. Praha (2. vyd.) 1982; Petrus Paulus Rubens. Praha 1990; Umění baroka na Moravě a ve Slezsku (spolu se Z. Kudělkou, M. Stehlíkem a J. Válkou). Praha 1996.
Soupis prací:
SPFFBU F 26–27, 1982/1983, s. 103–107; J. Kroupa, in: Umění XLI, 1993, s. 342–343.
Výběr z literatury:
L. Slavíček, Ivo Krsek šedesátiletý. Umění XXX, 1982, s 365–367; J. Sedlář, Ivo Krsek šedesátiletý. Universitas 1982, č. 3, s. 95–97; A. Jirka, K šedesátinám docenta dr. Ivo Krska, CSc. Vlastivědný věstník moravský 34, 1982, s. 240–241; J. Vybíral K jubileu Ivo Krska. Časopis Slezského muzea – série B, 37, 1988, s. 81; J. Kroupa, Památce Ivo Krska. Umění XLI, 1993, s. 341–343; Kdo je kdo v České republice 94/95. Praha 1994, s. 295; L. Slavíček, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995, s. 410–411.
Nekrology:
J. Kroupa, in: Universitas, 1993, s. (zkrácená verze smutečního projevu); L. Slavíček, in: Bulletin Uměleckohistorické společnosti v českých zemích 3/1993, s. 6.
